a řece Vietcisa se tyčí hradby rytířů svatého Jana z první poloviny čtrnáctého století. Krátce byl v rukou rytířů špitálníků, již v roce 1370 byl postoupen Řádu německých rytířů, kteří obklopili gotický hrad širokým příkopem. Polská a husitská vojska jej dobyla v roce 1433, v letech 1466 až 1772 byl sídlem polských starostů. Po zničení v 17. století byl přestavěn a v 19. století byl upraven na obytnou budovu a skladiště. Z původní dispozice se dochovaly stěny obvodových zdí a sklepů.