rvní zmínku o hradu v Koloně najdeme u Jana Długosze, který píše, že jej nechal postavit Kazimír Veliký. Bylo založeno na řece Wartě v blízkosti osady, které bylo městským právem uděleno králem v roce 1362. Široké obranné zdi uzavíraly prostor podobný obdélníku o stranách asi 70x45 metrů. V jižním rohu byla u paty obrovská věž, čtvercová a nahoře kulatá, mírně vyčnívala před čelo hradeb a v jejích kobkách bylo vězení. Dnes je vysoký přes 16 metrů.
fot. ZeroJeden, III 2005
Na stavbu základů a přízemí byl použit kámen, nad ním cihly. Brána se nacházela vedle věže ve východní části hradeb. Z vnější strany přiléhal k západní části obvodových zdí obytný dům, ostatní budovy uvnitř hradeb byly dřevěné.
Na hradě v Koloně se po bitvě u Grunwaldu s Řádem německých rytířů rozhodovalo o pokračování války. Při vzniku Pruské konfederace se její zástupci setkali s Kazimírem Jagellonským také na hradě Kola. Později se zde konaly sjezdy velkopolské šlechty.
Když Švédové vpadli do Polska, králův vyslanec Krzysztof Przyjemski jednal se švédským panovníkem Karlem Gustavem v Kolo. Útočníci však hrad obsadili a pokračovali ve své invazi do Polsko-litevské unie. Při ústupu poškodili kolskou pevnost, která od té doby postupně chátrá v trosky. Na konci 17. století byl majetkem Bernardini, kteří zde měli nějaký čas klášter, ale v průběhu 18. století budovy postupně rozebrali a v roce 1768 je opustili.
Neobydlené zdi byly ještě během 19. a počátku
Widok wieży od południowego-wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005
20. století rozebrány a teprve po druhé světové válce byly zbytky ochráněny před dalším ničením. Při archeologickém výzkumu provedeném v roce 1976 byly u západní zdi objeveny základy zmíněné stavby, která byla do té doby neznámá. Další výzkum zde provedla Łucja Pawlicka-Nowak.
V současné době je hrad dobře zabezpečen jako trvalá zřícenina.