Hrad ve městě Gdańsk

istorie gdaňského hradu začíná po příchodu německých rytířů do Pomořan. Dříve se zde nacházela tvrz pomořanských vévodů, která se po smrti posledního z nich - Mestwina II. - dostala do vlastnictví Přemysława II. a poté Vladislava I. Vysokého po lokty. V roce 1308 se gdaňské pevnosti zmocnili němečtí rytíři, ale hrad byl postaven až po vyjasnění nejisté situace v Pomořansku. Po válce s Vladislavem I. Vysokým po lokty a uzavření smlouvy v Kalisži se Řád německých rytířů rozhodl postavit zděný klášter.

Po roce 1343 bylo dřevěné a hliněné opevnění postupně nahrazováno cihlovým. Na stávajících hradbách byly postaveny hradby, zpevněné věžemi a věžemi. Obrana hradu byla výrazně posílena vodami řek Motławy a Visly, v jejichž rozcestí se nacházel. Visla byla tak dobrou ochranou, že zpočátku nebyla na její straně postavena ani obranná zeď, teprve když změnila koryto hlavního toku, bylo rozhodnuto 

fot. ZeroJeden, VI 2011

postavit zeď podél východního průčelí hradu.

Budovy vlastního hradu byly postaveny na čtvercovém půdorysu s věžemi v rozích. Na sever a západ od hradu se nacházelo dvoudílné předhradí obehnané zdí. Mezi Viselou a Motławou byl podél zdi vnějšího předhradí vyhlouben příkop, který mohl být zásobován i vodou ze Siedlce Také vnější předhradí mohlo být odděleno od hlavního hradu příkopem a hradbami.

Bohužel se nedochovaly žádné plány hradu. Z lustračních inventářů lze předkládat pouze hypotézy o počtu budov a jejich funkcích. Zámek se skládal z: ošetřovny, kuchyně, komory vedle kuchyně, pekárny, zbrojnice, kostela s knihovnou a klášterních místností - kapitulní síň, refektáře, ložnic bratří, bytu velitele a jeho zástupce, lázeňského domu a dalších místností nezbytných pro život kláštera. Z inventářů je také známo, že minimálně některé budovy byly podsklepeny.

Až do roku 1945 se dochoval pouze jeden obraz gdaňského hradu a to obraz ""Loď kostela"" z 15. století. Bohužel na konci druhé světové války byl obraz zničen. V pozadí stály zámecké budovy, což neumožňovalo důkladné pochopení plánu budovy badateli. Na nejvyšší (kostelní) věži byl naopak k vidění mozaikový obraz Panny Marie.

Ze zámeckých budov se toho mnoho nedochovalo. Jedním z fragmentů je Rybářská věž, která kdysi existovala na křižovatce hradu a městského opevnění, přestavěná po roce 1454 a přejmenovaná na Labutí věž. Kromě ní se dochovalo něco málo z vnějšího obranného hradebního hradu a jihozápadní zámecká 

Widok od południowego-zachodu na pozostałości umocnień na styku zamku z miastem, fot. ZeroJeden, XII 2006

věž. Z nedochovaných částí je zajímavostí mohutná věž, která se podle R. Massalského a J. Stankiewicze nacházela v proudu Visly.

Protože byl hrad v rukou Řádu německých rytířů, byl velmi důležitým správním a vojenským bodem. Možnost zablokovat plavbu na řece Motławě a dosáhnout přístavu poskytla Řádu německých rytířů velké příležitosti k vyvinutí tlaku na město a region. Když se po bitvě u Grunwaldu rozhodl Jindřich von Plauen (bratr velmistra) zaútočit na vzbouřené město, obyvatelé Gdaňsku se rozhodně začali bránit. Zámecká brána byla zazděna a zdi byly zesíleny. Zdálo se, že válka je nevyhnutelná, ale v dubnu 1411 bylo podepsáno příměří. Na hrad byli pozváni k jednání dva starostové Gdaňsku v doprovodu dvou radních. Němečtí rytíři je zrádně zatkli a zavraždili. Konflikt se vystupňoval a trval nepřetržitě až do třináctileté války. Po dalších přípravách gdaňských obyvatel na ozbrojený střet byli Němečtí rytíři vyzváni, aby se hradu vzdali. I 

fot. ZeroJeden, VI 2011

přes dobrou přípravu hradu k obraně se velitel domu, vykonávající moc v nepřítomnosti velitele Postor, rozhodl zahájit jednání a předat hrad obyvatelům Gdaňsku v několika etapách.

Ukáz na mapě