Překlad:
Dodatki
r
ad se nachází na vysoké žulové skále na levém břehu řeky Kwisy. První známá zmínka pochází
z roku 1329; v té době, až do roku 1346, zůstával hrad v rukou prince Jindřicha
z Jaworu. Po tomto roce přešel hrad do rukou Koruny české a stal se lénem slezských rytířských rodů.
Vznik hradu, který postavili knížata ze Świdnice a Jaworu, je spojen s přičleněním východních zemí Horní Lužice, tzv. okresu Kwisa (hrady: Czocha,
Leśna a
Świecie , ke Slezsku. V první polovině 16. století byl hrad přestavěn a v roce 1793 vyhořel. Na počátku dvacátého století byl hrad přestavěn podle návrhu Bodo Ebharda. Tato rekonstrukce znemožňuje detailní analýzu původního předpokladu. Lze předpokládat, že hrad byl postaven na čtyřbokém půdorysu s
okrouhlou věží zakomponovanou do dodnes dochovaného hradeb.
fot. ZeroJeden, IX 2001 fot. ZeroJeden, IX 2001 Widokówka z 1940 roku Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Zamek na pocztówce z 1937 roku Widok zamku z początków XX wieku Widok z międzywojennej widokówki fot. ZeroJeden, IX 2001 Widok zachodniej ściany zamku, fot. ZeroJeden, V 2005 Zachodnia ściana zamku, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok zachodniej ściany zamku, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, IX 2001 Widok zachodniej ściany zamku, fot. ZeroJeden, V 2005 Wykusz ze strzelnicą w zachodniej ścianie zamku, fot. ZeroJeden, V 2005 Rzygacz w południowo-zachodnim narożniku, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Brama wjazdowa na zamek, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od zachodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Basteja wschodnia, fot. ZeroJeden, IX 2001 Widok od zachodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od zachodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od zachodu, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Widok wieży od południa, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Portal bramny, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, IX 2001 fot. ZeroJeden, V 2005 fot. ZeroJeden, V 2005 Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok z lotu ptaka od południowego-wschodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południowego-wschodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południowego-wschodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południowego-wschodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południa, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południa, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Widok od wschodu, fot. ZeroJeden, V 2005 Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, X 2013 Brama zamkowa na widokówce z około 1910 roku Zamek na widokówce z 1920 roku Zamek na widokówce z 1920 roku Czocha na zdjęciu z około 1945 roku Zamek Czocha na zdjęciu z 1926 roku Zamek Czocha na zdjęciu lotniczym z 1930 roku Zamek Czocha na zdjęciu lotniczym z 1938 roku Zamek Czocha przed przebudową na pocztówce z lat 1905-1915 Zamek Czocha na zdjęciu lotniczym z okresu międzywojennego Wschodnie skrzydło zamku, fot. ZeroJeden, VII 2007 Zamek Czocha przed przebudową na zdjęciu z lat 1895-1903 Czocha na pocztówce z okresu międzywojennego Zespół bramny na zdjęciu z 1940 roku Zamek Czocha na zdjęciu lotniczym z okresu międzywojennego Zdjęcie lotnicze, fot. ZeroJeden, III 2022 Zdjęcie lotnicze, fot. ZeroJeden, III 2022 Zdjęcie lotnicze, fot. ZeroJeden, III 2022 fot. ZeroJeden, IX 2001 Zdjęcie lotnicze, fot. ZeroJeden, III 2022 Zdjęcie lotnicze, fot. ZeroJeden, III 2022 fot. ZeroJeden, IX 2001 fot. ZeroJeden, V 2005 Plan zamku według Bohdana Guerquina 'Zamki śląskie' {133} [15] Rekonstrukcja zamku sredniowiecznego według Jana Salma, 'Leksykon zamków w Polsce' [262] Zamek Czocha na rysunku Arthura Blaschnika z 1868 roku Zamek Czocha na drzeworycie Arthura Blaschnika z 1884 roku Drzeworyt J.Krajewskiego według rysunku F.Brzozowskiego, 1881 [456] Rysunek W.Banera z lat 20. XX wieku, V.Schaetzke - Schlesische Burgen und Schlösser Rysunek E.Kruschte z 1924 roku, V.Schaetzke - Schlesische Burgen und Schlösser Rysunek E.Kruschte z 1924 roku, V.Schaetzke - Schlesische Burgen und Schlösser Ruiny zamku po pożarze w 1793 roku, rysunek Bodo Ebhardta [15] Drzeworyt, Tygodnik Illustrowany 1881 ze zbiorów Biblioteki Instytutu Badań Literackich PAN Drzeworyt, Tygodnik Illustrowany 1881 ze zbiorów Biblioteki Instytutu Badań Literackich PAN Litografia Theodora Blatterbauera z połowy XIX wieku z teki Alberta Dunckera